Výběr trávníkových osiv
Trávník má nezastupitelnou roli jak ve volné přírodě, tak na každé zahrádce. Základním předpokladem pro Váš krásný trávník je výběr vhodné travní směsi podle požadovaného využití. Sestavení takové směsi vyžaduje odborné znalosti o jednotlivých druzích trav, ale také praktické polní vyzkoušení chování jednotlivých odrůd ve směsi přímo na pozemku. Naší předností je vlastní šlechtitelský program trav a dlouholetá spolupráce s předními zahraničními travinářskými firmami. Na vlastních pozemcích provádíme rozsáhlé polní pokusy tuzemských i zahraničních trav, abychom vybrali to nejkvalitnější a nejvhodnější pro naše podmínky. Nestačí jen smíchat jednotlivé druhy, často levných, méně kvalitních odrůd a navíc v nevhodném poměru a uvést na trh travní směs.
Určitě se vyplatí věnovat trochu času nejen výběru travní směsi, ale i informacím o výrobci, který tuto směs připravil. Nákup travní směsi je totiž investice, a to investice dlouhodobá, protože správně založený a ošetřovaný trávník je krásný po řadu let.
Vhodnost jednotlivých travních druhů
Trávy se svým vzhledem i vlastnostmi navzájem značně odlišují. Některé z nich jsou mohutné, širokolisté, tvoří hodně hmoty a využívají se proto k pícním účelům. Jiné jsou naopak husté, úzkolisté, málo vzrůstné, a proto vhodné pro využití v trávnících.
Pícní trávy jsou do trávníků nevhodné a v osivech pro trávníkové účely by se nikdy neměly objevit. Platí to zejména pro jílek jednoletý a jílek mnohokvětý, které jsou nejen vzrůstné, ale navíc náchylné k vyzimování a málo vytrvalé. Do trávníkových směsí nepatří ani další pícní trávy jako jsou srha laločnatá, psárka luční, ovsík vyvýšený, kostřava luční či bojínek luční.
Naopak velmi vhodné pro trávníky jsou zejména čtyři travní druhy:
- Jílek vytrvalý (anglický) je nejznámějším trávníkovým druhem. Vyniká rychlým vývojem po zásevu, odolává sešlapávání a dobře regeneruje po poškození. Využívá se proto hlavně v hřišťových a rekreačních trávnících.
- Kostřava červená je mimořádně variabilní travní druh S trsnatými, krátce výběžkatými i dlouze výběžkatými formami. Pro syté zabarvení, hustý drn, velmi úzký list a značnou suchovzdornost tvoří kostřavy červené součást většiny trávníků.
- Lipnice luční je rovněž univerzálně používaným travním druhem. Je vel mi odolná vůči sešlapávání a schopná zapojovat porost podzemními výběžky.
- Psineček tenký je ceněn zejména pro výjimečnou hustotu vytvářeného trávníku a schopnost dobře snášet i pravidelné mimořádně nízké kosení.
Pravidelně se objevují další travní druhy, které svými speciálními vlastnostmi obohacují sortiment trávníkových materiálů. Uplatnění V praxi už nalezly např. kostřava ovčí, poháňka hřebenitá a další.
Řada dalších dosud v praxi nerozšířených travních druhů se ověřuje na šlechtitelských stanicích. Dále zde prověřujeme procentický podíl jednotlivých druhů trav ve směsích, který určuje užití směsi.
Zásady sestavování travních směsí
Odlišných vlastností jednotlivých travních druhů se využívá při přípravě směsí, určených pro rozličné typy trávníků.
Základem okrasných trávníků jsou kostřavy červené, především velmi jemné a husté trsnaté a krátce výběžkaté formy. Pro velmi nízko kosené a zavlažované trávníky se ke kostřavám červeným přidává psineček tenkým Naopak do okrasných trávníkových mírně sešlapávaných a výše sekaných jsou nejvhodnějším doplňkem kostřav úzkolisté odrůdy lipnice luční. Ve směsích pro výsušná stanoviště má významné zastoupení kostřava ovčí.
V zatěžovaných hřišťových trávnících tvoří rozhodující složku směsi kvalitní trávníkové odrůdy jílku vytrvalého. Doplněné bývají většinou jen konkurenčně silnými odrůdami lipnice luční.
Směsi pro rekreační trávníky, které představují přechod mezi hřišťovými a okrasnými jsou vesměs druhově pestřejší. Kromě jílku vytrvalého obsahují lipnici luční, kostřavu červenou a často i některé doplňkové travní druhy. Přirozeným vývojem se v porostu prosadí ty z nich, kterým daná lokalita a způsob ošetřování trávníku nejlépe vyhovuje.
Výběr vhodné travní směsi
Každý zákazník musí především zvážit, k jakému účelu bude jeho budoucí trávník převážně sloužit a podle toho zvolit optimální směs.
Pro okrasné reprezentační plochy je vhodné zvolit některou ze směsí bez jílku vytrvalého. V současné nabídce Osevy UNI, a.s. jsou to BRITAN, KRASA a GOLF.
K založení běžných rekreačních a zahradních trávníků vybereme některou z druhově pestrých a vyvážených směsí - UNIPO, KORZO, ZAHRADA, na zastíněné lokality je vhodná Směs do polostínu.
Pro hřišťové trávníky jsou určeny směsi s převahou jílku vytrvalého - PLAY a HŘIŠTĚ.
K rychlému zpevnění erozí ohrožených lokalit lze použít vzrůstnější Protierozní směs.
Pro dosévání trávníků se používají směsi téměř výhradně jílkové, jen s malým doplňkem lipnice luční a případně i kostřavy červené - Směs pro dosev hřišť a RENOVA.
Zakládání trávníku
Příprava pozemku pro trávník
Trávník zakládáme zpravidla pro delší časové období a případné chyby při založení se nejen obtížně napravují, ale také nám trvale ztěžují následné ošetřování trávníku. Přípravě pozemku musíme proto věnovat mimořádnou pozornost.
Před začátkem vlastních terénních úprav pozemku zlikvidujeme chemicky původní travní porost či vzrostlé vytrvalé plevele. Pro tento účel jsou vhodné totální herbicidy typu Roundup či Touch-down, které ničí nejen nadzemní zelené části rostlin, ale pronikají i do jejich podzemních rozmnožovacích orgánů. Přitom nezanechávají v půdě škodlivá rezidua ani neohrožují zdroje pitné vody.
Pozemek pak upravíme do požadovaného tvaru, aby mírně zvlněný nebo nakloněný povrch umožňoval plynulý odtok nadbytečné srážkové vody. Při přesunech zeminy průběžně odstraňujeme hrubé nečistoty (kořeny, kameny, stavební zbytky) a nezbytné je i soustavné utužování povrchu, aby později nevznikaly nerovnosti v trávníku, způsobené sesedáváním půdy.
Poslední fází přípravy pozemku je úprava vrchní tzv. vegetační vrstvy. Trávník vyžaduje dobře propustnou, nesléhavou půdu s obsahem humusu. Můžeme ji získat bud‘ úpravou stávající zeminy přidáním rašeliny, písku, případně kompostu, nebo navezením některého z dodávaných hotových trávníkových substrátů.
Výsev osiva
Trávník můžeme zakládat během celé vegetační sezóny, pokud máme k dispozici umělou závlahu. Jinak volíme raději jarní výsev v dubnu až květnu, kdy bývá v půdě dostatečná zásoba vláhy, nebo v září, kdy začínají ranní rosy. Před výsevem pohnojíme pozemek některým z kombinovaných hnojiv, jimiž je trh dostatečně zásoben, v dávce 2-5 kg/100 m2. Hnojivo mělce vpravíme do země a povrch lehce utužíme válcem, abychom zamezili tvoření hlubokých stop při chůzi po pozemku.
Doporučený výsevek osiva se u většiny směsí pohybuje okolo 2,5 kg/100 m2. Množství určené pro celou plochu trávníku rozdělíme na dva či více dílů a každý z nich vysejeme ručně nebo secím strojkem po celé ploše pozemku a vždy hned mělce přehrábneme, aby se osivo smísilo s půdou do hloubky 1 cm. Po výsevu poslední části půdu lehce přiválíme. Obnovíme tak vzlínavost vláhy až k travním obilkám při povrchu a omezíme nebezpečí odvátí semen větrem.
Od zásevu až po zakořenění rostlin zavlažujeme pozemek mírnými dávkami vody, aby půda neproschla. Rovnoměrné vzcházení zejména v horkém létě a na podzim je možné podpořit překrytím pozemku prodyšnou tkaninou. Případné zaplevelení vzešlého porostu jednoletými plevely z půdní zásoby omezíme prvými sečemi, víceleté širokolisté plevele odstraníme herbicidním postřikem přibližně 2 měsíce po zásevu, kdy trávy začínají odnožovat.
Ošetřování trávníku
Abychom se mohli dlouhodobě těšit z dokonalého trávníku, musí po kvalitním založení následovat stejně kvalitní údržba a péče o porost.
Kosení
Nevyhnutelné je pravidelné kosení trávníku, které podporuje odnožování a tím příznivě ovlivňuje hustotu porostu. Ke kosení používáme vřetenové, rotační či strunové sekačky. Rotační sekačky jsou univerzálně použitelné, snadno udržovatelné, dobře sbírají pokosenou hmotu a jsou relativně levné. Vřetenové sekačky mají při dobrém seřízení a nabroušení kvalitnější střih, ale nejsou vhodné pro kosení vyšších trav. Strunové sekačky můžeme používat pro dosekávání okrajů trávníku, okolo chodníků, pod keři apod.
Platí pravidlo, že jednorázově nemáme snižovat výšku porostu o více než třetinu, abychom zamezili vyblednutí trávy po seči. Optimální výška okrasných trávníků se pohybuje mezi 1 - 3 cm, rekreační a hřišťové plochy udržujeme na výšce kolem 3 cm. Pokosenou hmotu z intenzivně ošetřovaných trávníků průběžně odstraňujeme, abychom omezili nebezpečí plstnatění porostu. Mulčování je vhodné pro extenzivní travní plochy, kde by odvoz a kompostování posečené trávy mohly působit organizační či ekonomické problémy.
Náklady na pořízení kvalitní sekačky i námahu spojenou s častým sečením jistě vyváží estetický prožitek z krásného trávníku.
Hnojení
Čím intenzívněji trávník ošetřujeme, tím vyšší dávky živin mu musíme dodávat. Pravidelný přísun dusíku (N) podporuje růst a odnožování trav. Fosfor (P) příznivě ovlivňuje zakořeňování rostlin po zásevu a na jaře. Draslík (K) zvyšuje odolnost trav vůči stresovým situacím (sucho, mráz, choroby) a aplikuje se proto před letními přísušky nebo na podzim. Doplňujícími prvky jsou i železo (Fe), vápník (Ca), hořčík (Mg) a další. Potřebné množství živin a vhodné dávky hnojiv se nejlépe určí podle půdního rozboru. V běžné praxi dodáváme aspoň dvakrát do roka kombinovaná hnojiva v kapalné či granulované formě a podle potřeby přihnojujeme dusíkatými hnojivy. Další možností je použití dlouhodobě působících hnojiv.
Odplevelování
Pokud jsme dodrželi správný postup při předseťové přípravě a zbavili pozemek plevelů, bude udržování trávníku v bezplevelném stavu poměrně snadné. Celá řada dnes existujících selektivních herbicidů nepoškozuje trávník a je proto možné je aplikovat plošně. Nejběžněji aplikované prostředky Lontrel 300 a Starane EC se dodávají i v drobném balení např. pod označením Agrofit kombi. Při každé aplikaci herbicidů co nejpřesněji dodržujeme návod výrobce.
Odstranění mechu
Zamechování porostu představuje vážné nebezpečí pro trávník. Chceme-li se mechu zbavit, musíme nejprve určit a pak odstranit příčiny zamechování:
- Přílišnou kyselost půdy vyrovnáme dodáním mletého vápence v takovém množství, abychom dosáhli slabě kyselé reakce pH 6- 6,5.
- Slabou vitalitu travního porostu a tím jeho nízkou konkurenční schopnost vůči mechu, zvýšíme řádným hnojením.
- Zamokření porostu odstraníme drenážováním pozemku.
- Nadměrné utužení povrchu půdy omezíme aerifikací a plstnatou vrstvu narušíme vertikutací.
- Zastínění trávníku se většinou nedá změnit, proto na taková místa sejeme trávy snášející zastínění - např. metlici trsnatou, kostřavu rákosovitou, kostřavu ovčí atd.
Po odstranění příčin zamechování zlikvidujeme už vytvořený mech postřikem či poprachem některým z protimechových přípravků na bázi síranu železnatého. Uhynutý ztmavlý mech vyčešeme hráběmi či vertikutátorem a porost dosejeme.
Zavlažování
Po většinu vegetační doby vystačí trávník s přirozenými srážkami a zavlažování není nutné. V období déle trvajícího sucha je ale t řeba předejít poškození trávníku dodatkovou závlahou. Čerstvě založené porosty kropíme pravidelně malými dávkami. Pro starší trávníky je vhodnější sporadické, zato důkladné provlhčení půdy do hloubky 10 - 15 cm, které podporuje hlubší zakořenění drnu. Nejvhodnější dobou pro závlahu je večer nebo ráno, kdy jsou omezeny ztráty vody výparem a nehrozí „zapaření" trávníku.
Aerifikace a vertikutace
U starších trávníků dochází postupem doby k nadměrnému utužení povrchu půdy a v drnu se vytváří nepropustná vrstva plsti ze stařiny a nerozložených zbytků pokosené trávy. Vzduch ani voda s rozpuštěnými živinami nemohou pronikat ke kořenům trav a porost chřadne. Nejúčinnějšími obrannými opatřeními sou aerifikace a vertikutace trávníku. Aerifikací rozumíme provzdušnění půdy speciálními vidlemi s dutými hroty nebo na stejném principu fungujícím přístrojem - aerifikátorem. Vertikutace je prořezání drnu do hloubky několika milimetrů vertikutačními hráběmi nebo motorovým vertikutátorem. Důkladné provzdušnění, prořezání a vyčesání drnu znovu obnoví odnožování rostlin, trávník zahoustne a jeho celkový stav se zlepší.
Obě regenerační opatření je vhodné doplnit následným dosevem trávníku kvalitní dosevovou směsí a zapískováním.